Specifická strategie 2017-2012 č. (2017/C 215/02)
Strategie 2013 -2012 č. 2012/C 402/01
PŘEDMLUVA
1.
|
Tato protidrogová strategie EU představuje ústřední politický rámec a stanovuje priority pro protidrogovou politiku EU, jak je pro období let 2013–2020 vymezily členské státy a orgány EU. Rámec, cíl a hlavní úkoly této strategie poslouží jako základ pro dva navazující čtyřleté protidrogové akční plány EU.
|
2.
|
Tato protidrogová strategie vychází především ze základních zásad práva EU a ve všech ohledech podporuje hodnoty, na kterých je Unie založena: úctu k lidské důstojnosti, svobodu, demokracii, rovnost, solidaritu, právní stát a lidská práva. Jejím cílem je chránit a zlepšovat blaho společnosti a jednotlivce, chránit veřejné zdraví, poskytovat široké veřejnosti vysokou úroveň bezpečnosti a zaujmout vyrovnaný, integrovaný a fakticky podložený přístup k drogové problematice.
|
3.
|
Strategie rovněž vychází z mezinárodního práva, příslušných úmluv OSN (1), které poskytují mezinárodní právní rámec pro řešení problematiky zakázaných drog, a z Všeobecné deklarace lidských práv. Protidrogová strategie EU zohledňuje příslušné politické dokumenty OSN, včetně politického prohlášení OSN a akčního plánu o mezinárodní spolupráci v zájmu dosažení integrované a vyvážené strategie boje proti celosvětovému problému drog, které byly přijaty v roce 2009 a uvádí, že snižování poptávky po drogách a snižování nabídky drog jsou vzájemně se posilujícími prvky politiky boje proti zakázaným drogám, a politického prohlášení OSN o HIV/AIDS. Strategie byla navržena podle zásad stanovených v Lisabonské smlouvě a s ohledem na příslušné pravomoci Unie a jednotlivých členských států. Náležitě je zohledněna i zásada subsidiarity a proporcionality, neboť tato strategie EU má přispět přidanou hodnotou ke strategiím na vnitrostátní úrovni. Strategie se provádí v souladu s těmito zásadami a pravomocemi. Plně také respektuje Evropskou úmluvu o lidských právech a Listinu základních práv EU.
|
4.
|
Priority a opatření v oblasti zakázaných drog, které budou podporovány a koordinovány prostřednictvím této protidrogové strategie EU, by do roku 2020 měly celkově ovlivnit klíčové aspekty situace v oblasti drog v EU. Zajistí vysokou úroveň ochrany lidského zdraví, sociální stability a bezpečnosti díky soudržnému, účinnému a účelnému uplatňování opatření, intervencí a přístupů v oblasti snižování poptávky po drogách a nabídky drog na úrovni vnitrostátní, EU i mezinárodní, a díky minimalizaci možných nezamýšlených negativních důsledků spojených s prováděním těchto opatření.
|
5.
|
Problematika drog je otázkou, která se vyskytuje na vnitrostátní i mezinárodní úrovni a je třeba ji řešit v globálním kontextu. V tomto ohledu hraje koordinovaná činnost vykonávaná na úrovni EU důležitou úlohu. Protidrogová strategie EU skýtá společný a fakticky podložený rámec, který umožňuje reagovat na problematiku drog uvnitř i vně EU. Díky tomu, že tato strategie poskytuje rámec pro společná a doplňující se opatření, zajišťuje účinné a účelné používání zdrojů vynakládaných v této oblasti, přičemž jsou zohledněny institucionální a finanční omezení a kapacity členských států a orgánů EU.
|
6.
|
Cílem strategie je přispět ke snižování poptávky po drogách a nabídky drog v rámci EU, jakož i ke snižování zdravotních a sociálních rizik a škod způsobených drogami, a to pomocí strategického přístupu, který podporuje a doplňuje vnitrostátní politiky a poskytuje rámec pro koordinovaná a společná opatření a který je i základem a politickým rámcem pro vnější spolupráci EU v této oblasti. Tohoto cíle bude dosaženo prostřednictvím integrovaného, vyrovnaného a fakticky podloženého přístupu.
|
7.
|
Tato strategie však rovněž vychází ze zkušeností získaných z provádění předchozích protidrogových strategií EU a souvisejících akčních plánů, jakož i ze zjištěných skutečností a z doporučení externího vyhodnocení protidrogové strategie EU na období let 2005–2012, a zohledňuje další příslušný politický vývoj a opatření v oblasti drog na úrovni EU a na úrovni mezinárodní.
|
I. Úvod
8.
|
Strategie přejímá nové přístupy a zabývá se novými výzvami, které byly v nedávných letech identifikovány, včetně:
|
9.
|
Hlavními úkoly protidrogové strategie EU jsou:
|
10.
|
Strategie vychází z výsledků činnosti (2) EU v oblasti zakázaných drog a přejímá informace z probíhajícího komplexního posuzování aktuální drogové situace, zajišťovaného zejména Evropským monitorovacím centrem pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA), zároveň také uznává potřebu reagovat vývoj a výzvy.
|
11.
|
Strategie spočívá ve dvou politických oblastech: snižování poptávky po drogách a snižování nabídky drog; a má tři průřezová témata: a) koordinace, b) mezinárodní spolupráce a c) výzkum, informace, monitorování a hodnocení. Její dva na sebe navazující akční plány, které v roce 2013 a v roce 2017 navrhnou příslušná předsednictví, budou obsahovat seznam konkrétních činností s časovým harmonogramem, odpovědnými stranami, ukazateli a nástroji pro posuzování.
|
12.
|
S náležitým ohledem na stávající situaci v oblasti drog a na prováděcí potřeby strategie bude vybrán omezený počet cílených opatření v obou oblastech politiky a v každém ze tří průřezových témat, a tato opatření budou začleněna do akčního plánu mimo jiné podle těchto kritérií:
|
13.
|
V zájmu zaručení trvalé pozornosti provádění strategie a jejích akčních plánů se každé předsednictví ve svém období s podporou Komise a za technického přispění EMCDDA a Europolu zaměří na priority a opatření, které vyžadují navazující činnosti v rámci Horizontální pracovní skupiny pro drogy, a bude monitorovat pokrok. Komise zohlední informace poskytované členskými státy, Evropskou službou pro vnější činnost (ESVČ) a informace dostupné prostřednictvím EMCDDA, Europolu a dalších subjektů EU, jakož i informace od občanské společnosti a dvakrát ročně vypracuje zprávu o pokroku, jejímž smyslem bude posoudit naplňování hlavních úkolů a priorit protidrogové strategie EU a jejího akčního plánu (jejích akčních plánů).
|
14.
|
Komise zohlední informace poskytované členskými státy a dostupné prostřednictvím EMCDDA, Europolu, dalších příslušných orgánů a subjektů EU, jakož i informace od občanské společnosti, a do roku 2016 dá podnět k externímu posouzení strategie v polovině období s ohledem na přípravu druhého akčního plánu pro období let 2017–2020. Po dokončení realizace protidrogové strategie a jejích akčních plánů do roku 2020 dá Komise podnět k celkovému externímu vyhodnocení jejich provádění. Toto vyhodnocení by rovněž mělo vzít v úvahu informace shromážděné od členských států a příslušných orgánů a subjektů EU, občanské společnosti a předchozí vyhodnocení, aby se poskytl výstup a doporučení využitelné pro budoucí rozpracování protidrogové politiky EU.
|
15.
|
Protidrogová strategie EU na období let 2013–2020 bude k tomu, aby splnila své hlavní úkoly a zajistila se účinnost, využívat, kdykoli to bude možné, nástrojů a subjektů, které v oblasti drog již v rámci příslušných mandátů působí nebo které jsou pro její klíčové aspekty relevantní, a to jak v rámci EU (zejména EMCDDA, Europol, Eurojust, Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) a Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA)), tak i mimo EU (jako je Úřad OSN pro drogy a kriminalitu (UNODC), Světová celní organizace (WCO), Světová zdravotnická organizace (WHO) a skupina Pompidou). Komise, vysoký představitel, Rada a Evropský parlament zajistí koordinaci a vzájemné doplňování činností EU v oblasti zakázaných drog.
|
16.
|
Na provádění úkolů protidrogové strategie EU na úrovni EU i jednotlivých států by měly být vyčleněny odpovídající a účelně zaměřené zdroje.
|
II. Oblast politiky: snižování poptávky po drogách
17.
|
Snižování poptávky po drogách spočívá v široké škále stejně důležitých a vzájemně se posilujících opatření, včetně prevence (společenské, všeobecné, selektivní a indikované), včasné detekce a intervence, zmírňování rizik a nepříznivých důsledků, léčby, rehabilitace, opětovného začlenění do společnosti a rekonvalescence.
|
18.
|
V oblasti snižování poptávky po drogách má protidrogová strategie EU na období let 2013–2020 za cíl přispívat k měřitelnému snížení užívání zakázaných drog, dosáhnout toho, aby k prvnímu užití drog docházelo v pozdějším věku, předcházet problémovému užívání drog, drogové závislosti a zdravotním a sociálním rizikům a nepříznivým důsledkům souvisejícím s drogami a výskyt těchto jevů omezit, a to prostřednictvím integrovaného, víceoborového a fakticky podloženého přístupu a také podporou a zajištěním soudržnosti mezi sociální politikou a politikami v oblasti zdraví a soudnictví.
|
19.
|
V oblasti snižování poptávky po drogách byly vytyčeny tyto priority (pořadí neodpovídá stupni jejich důležitosti):
|
III. Oblast politiky: snižování nabídky drog
20.
|
Součástí snižování nabídky drog je prevence trestné činnosti související s drogami, a to zvláštně organizované trestné činnosti, odrazování od této trestné činnosti a její narušování prostřednictvím spolupráce soudních a donucovacích orgánů, zákazů, konfiskace majetku pocházejícího z trestné činnosti, vyšetřování a správy hranic.
|
21.
|
V oblasti snižování nabídky drog má protidrogová strategie EU na období let 2013–2020 za cíl přispívat k měřitelnému snížení dostupnosti zakázaných drog prostřednictvím narušení obchodu se zakázanými drogami, rozbíjení skupin páchajících organizovanou trestnou činnost, které jsou do výroby drog a nedovoleného obchodování s drogami zapojeny, účinného využívání systému trestního soudnictví, účinného vymáhání práva vycházejícího ze zpravodajských informací a prostřednictvím zvýšené míry sdílení zpravodajských informací. Na úrovni EU bude pozornost zejména zaměřena na rozsáhlou, přeshraniční a organizovanou trestnou činnost související s drogami.
|
22.
|
V oblasti snižování nabídky drog byly vytyčeny tyto priority (pořadí neodpovídá stupni jejich důležitosti):
|
IV. Průřezové téma: Koordinace
23.
|
V oblasti protidrogové politiky EU je cíl koordinace dvojí, a to konkrétně zajistit součinnost, komunikaci a účinnou výměnu informací a názorů, aby se přispělo k plnění cílů této politiky, a současně podporovat aktivní politickou diskusi a analýzu vývoje a výzev v oblasti drog na unijní a mezinárodní úrovni.
Je zapotřebí zajistit koordinaci v rámci orgánů EU, členských států, dalších příslušných evropských subjektů a občanské společnosti a mezi všemi těmito aktéry na jedné straně a mezi EU, mezinárodními subjekty a třetími zeměmi na straně druhé.
|
24.
|
V oblasti koordinace byly vytyčeny tyto priority (pořadí neodpovídá stupni jejich důležitosti):
|
V. Průřezové téma: mezinárodní spolupráce
25.
|
Mezinárodní spolupráce je klíčovou oblastí, kde EU přináší přidanou hodnotu úsilí členských států o koordinaci protidrogových politik a řešení souvisejících problémů. Vnější vztahy EU v oblasti boje proti drogám vycházejí ze zásady sdílené odpovědnosti, multilateralismu, integrovaného, vyváženého a fakticky podloženého přístupu, zohledňování protidrogových politik v rámci politik rozvoje, úcty k lidské důstojnosti a dodržování lidských práv a mezinárodních úmluv.
|
26.
|
Cílem protidrogové strategie EU na období 2013–2020 na poli mezinárodní spolupráce je další posilování dialogu a spolupráce mezi EU a třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi ohledně drogové problematiky, a to komplexním a vyváženým způsobem.
|
27.
|
Protidrogová strategie EU je součástí celkového přístupu, který EU umožňuje vystupovat jednotně na mezinárodní scéně a vůči partnerským zemím. EU bude i nadále podporovat mezinárodní spolupráci a diskusi o základních prvcích protidrogové politiky a aktivně sdílet výsledky přístupu EU k protidrogové politice, který udržuje rovnováhu mezi snižováním poptávky po drogách a snižováním nabídky drog a je založen na vědeckých poznatcích, zpravodajských informacích a na dodržování lidských práv.
K tomu je zapotřebí soudržnost mezi politikami a opatřeními na úrovni EU včetně vnější spolupráce v oblasti snižování poptávky po drogách, zmírňování rizik a nepříznivých důsledků, snižování nabídky drog, alternativního rozvoje, výměny a předávání vědomostí a zapojení státních i nestátních subjektů.
|
28.
|
Evropská unie a její členské státy by měly zajistit integraci protidrogové strategie EU a jejích cílů do celkového rámce EU pro zahraniční politiku jako součást komplexního přístupu plně využívajícího škály politik a diplomatických, politických a finančních nástrojů, které má EU k dispozici, a to soudržným a koordinovaným způsobem. Vysoký představitel za podpory ze strany ESVČ by měl tento proces usnadňovat.
|
29.
|
Cílem přístupu EU v rámci vnější činnosti uplatňovaným v oblasti boje proti drogám je další posílení a podpora úsilí třetích zemí o řešení problémů týkajících se veřejného zdraví, ochrany a bezpečnosti. Za tímto účelem budou prováděny iniciativy stanovené v této strategii a následných akčních plánech včetně alternativního rozvoje, snižování poptávky po drogách, snižování nabídky drog, prosazování a ochrany lidských práv, jakož i zohlednění regionálních iniciativ. Vzhledem k dopadu výroby drog a nedovoleného obchodu s nimi na vnitřní stabilitu a bezpečnostní situaci zdrojových a tranzitních zemí se opatření zaměří rovněž na korupci, praní peněz a výnosy z trestné činnosti související s drogami.
|
30.
|
V oblasti mezinárodní spolupráce byly vytyčeny tyto priority (pořadí neodpovídá stupni jejich důležitosti):
|
VI. Průřezové téma: informace, výzkum, monitorování a hodnocení
31.
|
Cílem protidrogové strategie EU na období 2013–2020 v oblasti informací, výzkumu, monitorování a hodnocení je přispívat k lepšímu pochopení všech aspektů drogové problematiky a dopadu příslušných opatření, aby při tvorbě politik a opatření byly k dispozici spolehlivé a komplexní poznatky. Dále se tato strategie snaží přispět k lepšímu rozšiřování výsledků monitorování, výzkumu a hodnocení na úrovni EU i jednotlivých států a zároveň zajistit posilování synergií a vyvážené přidělování finančních zdrojů a zamezit zdvojování úsilí. Toho lze dosáhnout prostřednictvím harmonizace metodik, budování sítí a užší spolupráce.
|
32.
|
V oblasti informací, výzkumu, monitorování a hodnocení byly vytyčeny tyto priority (pořadí neodpovídá stupni jejich důležitosti):
|
(1) Jednotná úmluva Organizace spojených národů o omamných látkách z roku 1961 ve znění protokolu z roku 1972, úmluva o psychotropních látkách (1971) a úmluva proti nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami (1988).
(2) Zpráva o nezávislém posouzení protidrogové strategie EU v období let 2005–2012 a jejích akčních plánů je k dispozici zde: http://ec.europa.eu/justice/anti-drugs/files/rand_final_report_eu_drug_strategy_2005-2012_en.pdf
(3) Článek 4 Smlouvy o Evropské unii.
ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY č. 1150/2007/ES
ze dne 25. září 2007,
kterým se na období let 2007–2013 zavádí zvláštní program „Drogová prevence a informovanost o drogách“ jako součást obecného programu „Základní práva a spravedlnost“
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 152 této smlouvy,
s ohledem na návrh Komise,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),
s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),
v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (3),
vzhledem k těmto důvodům:
(1)
|
Smlouva stanoví, že při vymezování a provádění všech politik a činností Společenství by měla být zajištěna vysoká úroveň ochrany lidského zdraví. Jsou vyžadovány činnosti Společenství, aby zahrnuly přínos k dosažení vysoké úrovně ochrany zdraví.
|
(2)
|
Činnost Společenství by měla doplňovat politiky členských států ke zlepšování veřejného zdraví, odstraňování příčin ohrožení lidského zdraví a omezování škod na zdraví spojených se závislostí na drogách, včetně politik pro informovanost a prevenci.
|
(3)
|
Vzhledem k tomu, že nemocnost a úmrtnost spojená s drogovou závislostí postihuje podle výzkumů značný počet evropských občanů, představují škody na zdraví související s drogovou závislostí významný problém z hlediska veřejného zdraví.
|
(4)
|
Sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu o výsledcích konečného vyhodnocení protidrogové strategie a protidrogového akčního plánu EU (2000–2004) upozornilo na potřebu pravidelné účasti občanské společnosti na vytváření politik EU v oblasti drog.
|
(5)
|
Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1786/2002/ES ze dne 23. září 2002, kterým se přijímá akční program Společenství v oblasti veřejného zdraví (2003–2008) (4), zahrnuje vývoj strategií a opatření proti drogové závislosti, což je jedním z důležitých zdravotních faktorů souvisejících s životním stylem.
|
(6)
|
V doporučení 2003/488/ES ze dne 18. června 2003 o prevenci a omezení škod na zdraví spojených s drogovou závislostí (5) Rada doporučila členským státům, aby prevenci drogové závislosti a omezování souvisejících rizik zařadily mezi své cíle v oblasti veřejného zdraví a aby v souladu s tím vypracovaly a prováděly komplexní strategie.
|
(7)
|
V prosinci roku 2004 schválila Evropská rada protidrogovou strategii EU na období 2005–2012, která zahrnuje všechny činnosti Evropské unie související s drogami a stanoví hlavní cíle. K těmto cílům patří dosažení vysoké úrovně ochrany zdraví, tělesné a duševní pohody a sociální soudržnosti prostřednictvím prevence a omezování užívání drog, závislosti a škodlivých účinků drog na zdraví a společnost.
|
(8)
|
Rada přijala protidrogový akční plán EU na období 2005–2008 (6) jako rozhodující nástroj k převedení protidrogové strategie EU na období 2005–2012 do konkrétních akcí. Konečným cílem akčního plánu je výrazně snížit výskyt užívání drog mezi obyvatelstvem a omezit společenské a zdravotní škody způsobované užíváním nedovolených drog a obchodem s nimi.
|
(9)
|
Zvláštní program „Drogová prevence a informovanost o drogách“ zavedený tímto rozhodnutím (dále jen „program“) je zaměřen na provádění cílů stanovených v protidrogové strategii EU na období 2005–2012 a v protidrogovém akčním plánu EU na období 2005–2008 a 2009–2012 podporou projektů zaměřených na prevenci užívání drog, a to též zaměřením se na omezování škodlivých účinků drog a metody léčby podle nejnovějších vědeckých poznatků.
|
(10)
|
Je důležité a nezbytné uvědomit si závažné bezprostřední i dlouhodobé důsledky drog pro zdraví, duševní a sociální vývoj včetně rovných příležitostí dotyčných osob, pro jednotlivce, rodiny a společenství lidí, a také je třeba si uvědomit vysoké sociální a hospodářské náklady pro společnost jako celek.
|
(11)
|
Zvláštní pozornost by se měla věnovat prevenci užívání drog mezi mladými lidmi, kteří jsou nejzranitelnější skupinou obyvatelstva. Hlavním úkolem prevence je podpora mladých lidí zaměřená na osvojení zdravého životního stylu.
|
(12)
|
Evropské společenství může přinést přidanou hodnotu k akcím, které budou členské státy provádět v oblasti drogové prevence a informovanosti o drogách, včetně léčby a omezování škodlivých účinků drog, a to doplňováním těchto akcí a podporou součinnosti.
|
(13)
|
V souladu s čl. 7 odst. 3 rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (7) by měla Komise pravidelně informovat Evropský parlament o činnosti výboru týkající se provádění tohoto programu. Evropský parlament by měl zejména obdržet návrh ročního programu, když je předložen řídícímu výboru. Evropský parlament by měl dále obdržet výsledky hlasování a stručné zápisy ze schůzí uvedeného výboru.
|
(14)
|
Měla by být zajištěna doplňkovost s odbornými znalostmi Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost (dále jen „centrum“) využitím metodiky a osvědčených postupů vyvinutých centrem a jeho zapojením do přípravy ročního pracovního programu.
|
(15)
|
Jelikož cílů tohoto rozhodnutí nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států z důvodu potřeby vyměňovat si informace na úrovni Společenství a šířit v rámci celého Společenství osvědčené postupy, a může jich být proto vzhledem k potřebě koordinovaného a víceoborového přístupu a z důvodu rozsahu a účinků programu lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku toto rozhodnutí nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné k dosažení těchto cílů.
|
(16)
|
Komise by měla s ohledem na význam viditelnosti financování Společenství vypracovat pokyny, které orgánům, nevládním organizacím, mezinárodním organizacím nebo jiným subjektům, které budou příjemcem grantu v rámci programu, umožní řádně potvrdit obdržení této podpory.
|
(17)
|
Toto rozhodnutí stanoví pro celou dobu trvání programu finanční krytí, které je pro rozpočtový orgán hlavní referenční hodnotou při ročním rozpočtovém procesu ve smyslu bodu 37 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (8).
|
(18)
|
Je třeba použít nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (9), (dále jen „finanční nařízení“) a nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2342/2002 ze dne 23. prosince 2002 o prováděcích pravidlech k nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (10), která chrání finanční zájmy Společenství, s přihlédnutím k zásadám jednoduchosti a jednotnosti ve výběru rozpočtových nástrojů, k omezení počtu případů, kdy si Komise ponechává přímou odpovědnost za jejich provádění a řízení, a k požadované proporcionalitě mezi objemem prostředků a administrativní zátěží související s jejich využíváním.
|
(19)
|
Měla by být rovněž přijata vhodná opatření k předcházení nesrovnalostem a podvodům a měly by být učiněny nezbytné kroky k vymáhání ztracených, neoprávněně vyplacených nebo nesprávně použitých prostředků v souladu s nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (11), s nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (12) a s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 ze dne 25. května 1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) (13).
|
(20)
|
Pro granty na provozní výdaje vyžaduje finanční nařízení přijetí základního právního aktu.
|
(21)
|
Opatření nezbytná k provedení tohoto rozhodnutí by měla být přijata v souladu s rozhodnutím 1999/468/ES a u těchto opatření by se mělo rozlišovat mezi opatřeními, u kterých se použije řídící postup, a těmi, u kterých se použije poradní postup, přičemž v některých případech je v zájmu zvýšené účinnosti vhodnější použít poradní postup.
|
(22)
|
V zájmu zajištění účinného a včasného provádění programu by se toto rozhodnutí mělo použít od 1. ledna 2007,
|
ROZHODLY TAKTO:
Článek 1
Zavedení a oblast působnosti programu
1. Tímto rozhodnutím se zavádí program „Drogová prevence a informovanost o drogách“ (dále jen „program“) jako součást obecného programu „Základní práva a spravedlnost“, jehož účelem je přispět k zajištění vysoké úrovně ochrany lidského zdraví a omezování škodlivých účinků drog na zdraví.
2. Program zahrnuje období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2013.
Článek 2
Obecné cíle
Program má tyto obecné cíle:
a)
|
předcházet užívání drog, závislosti na drogách a škodlivým účinkům drog a omezovat je,
|
b)
|
přispívat k zlepšení informovanosti o užívání drog a
|
c)
|
podporovat provádění protidrogové strategie EU.
|
Článek 3
Konkrétní cíle
Program má tyto konkrétní cíle:
a)
|
podporovat akce na nadnárodní úrovni zaměřené na
|
b)
|
zapojit občanskou společnost do provádění a rozvoje protidrogové strategie EU a akčních plánů EU a
|
c)
|
monitorovat a provádět konkrétní akce v rámci protidrogových akčních plánů na období 2005–2008 a 2009–2012 a vyhodnocovat jejich provádění. Evropský parlament je zapojen do procesu hodnocení účastí v řídící skupině Komise pro hodnocení.
|
Článek 4
Druhy akcí
Za účelem sledování obecných a konkrétních cílů uvedených v článcích 2 a 3 podporuje program za podmínek stanovených v ročním pracovním programu uvedeném v čl. 9 odst. 2 tyto druhy akcí:
a)
|
konkrétní akce prováděné Komisí, například studie a výzkum, průzkumy veřejného mínění a šetření, tvorbu ukazatelů a společných metodik, shromažďování, zpracování a šíření údajů a statistik, semináře, konference a setkání odborníků, organizace veřejných kampaní a akcí, tvorbu a provoz internetových stránek, přípravu a šíření informačních materiálů, podporu a řízení sítí národních odborníků a analytické, monitorovací a hodnotící činnosti;
|
b)
|
specifické nadnárodní projekty v zájmu Společenství, předložené alespoň dvěma členskými státy nebo alespoň jedním členským státem a dalším státem, který je přistupující nebo kandidátskou zemí, za podmínek stanovených v ročním pracovním programu, nebo
|
c)
|
činnosti nevládních organizací nebo jiných subjektů sledujících cíl obecného evropského zájmu týkající se obecných cílů programu, a to za podmínek stanovených v ročním pracovním programu.
|
Článek 5
Účast
Akcí programu se mohou účastnit tyto země:
a)
|
státy ESVO, které jsou smluvními stranami Dohody o EHP, a to v souladu s ustanoveními této dohody a
|
b)
|
kandidátské země a země západního Balkánu zapojené do procesu stabilizace a přidružení, a to v souladu s podmínkami pro účast těchto zemí na programech Společenství stanovenými v dohodách o přidružení nebo dodatkových protokolech k nim, které s těmito zeměmi byly nebo budou uzavřeny.
|
K projektům se mohou přidružit kandidátské země, které se programu neúčastní, pokud to přispěje k jejich přípravě na přistoupení, nebo jiné třetí země nebo mezinárodní organizace neúčastnící se programu, pokud to poslouží cílům projektů.
Článek 6
Cílové skupiny
1. Program je zaměřen na všechny skupiny, které se přímo či nepřímo zabývají problematikou drog.
2. Pokud jde o drogy, ohroženými skupinami označenými za cílové jsou mládež, ženy, zranitelné skupiny a lidé žijící v sociálně znevýhodněných oblastech. K dalším cílovým skupinám patří mimo jiné učitelé a další pedagogičtí pracovníci, rodiče, sociální pracovníci, místní a vnitrostátní orgány, lékaři a ostatní zdravotníci, pracovníci v soudnictví, donucovací a vězeňské orgány, nevládní organizace, odbory a náboženské obce.
Článek 7
Přístup k programu
Program je otevřen veřejným či soukromým organizacím a institucím (příslušným místním orgánům na vhodné úrovni, univerzitním katedrám a výzkumným střediskům) působícím v oblasti informování o užívání drog a drogové prevence, včetně omezování a způsobů léčby škodlivých účinků drog.
Subjekty a organizace zaměřené na zisk mají přístup ke grantům poskytovaným v rámci programu pouze ve spojení s neziskovými nebo státními organizacemi.
Článek 8
Druhy opatření
1. Financování Společenstvím může mít tyto právní formy:
a)
|
granty nebo
|
b)
|
veřejné zakázky.
|
2. Granty Společenství se udělují na základě výzev k předkládání návrhů, s výjimkou řádně odůvodněných výjimečných případů, které jsou uvedeny ve finančním nařízení, a poskytují se prostřednictvím grantů na provozní náklady a grantů na akce.
Roční pracovní program upřesní minimální podíl ročních výdajů, které mají být přiděleny na granty, a maximální míru spolufinancování.
3. Kromě toho jsou zpřístupněny výdaje na doprovodná opatření prostřednictvím veřejných zakázek, v jejichž rámci se z prostředků Společenství hradí nákup zboží a služeb. To se týká mimo jiné výdajů na informace a komunikaci, na přípravu, provádění, sledování, kontrolu a hodnocení projektů, politik, programů a právních předpisů.
Článek 9
Prováděcí opatření
1. Komise provádí finanční pomoc Společenství v souladu s finančním nařízením.
2. Pro plnění programu přijímá Komise v mezích obecných cílů uvedených v článku 2 roční pracovní programy, přičemž zohlední odborný posudek centra. Programy stanoví konkrétní cíle, tematické priority, popis doprovodných opatření uvedených v článku 8 a v případě potřeby i seznam jiných akcí.
První roční pracovní program se přijme do 23. ledna 2008.
3. Roční pracovní programy se přijímají řídícím postupem podle čl. 10 odst. 3.
4. Při postupech vyhodnocování a udělování grantů na akce se zohlední mimo jiné tato kritéria:
a)
|
soulad navrhované akce s ročním pracovním programem, cíli stanovenými v článcích 2 a 3 a s druhy akcí stanovenými v článku 4;
|
b)
|
kvalita navrhované akce z hlediska její koncepce, uspořádání, prezentace a očekávaných výsledků;
|
c)
|
požadovaná částka, která má být financována Společenstvím, a její přiměřenost vzhledem k očekávaným výsledkům a
|
d)
|
dopad očekávaných výsledků na cíle stanovené v článcích 2 a 3 a na akce uvedené v článku 4.
|
5. Žádosti o granty na provozní náklady uvedené v čl. 4 písm. c) se hodnotí na základě
a)
|
souladu s cíli programu;
|
b)
|
kvality plánovaných činností;
|
c)
|
pravděpodobného multiplikačního účinku těchto činností na veřejnost;
|
d)
|
zeměpisného a sociálního dopadu prováděných činností;
|
e)
|
zapojení občanů do organizační struktury dotčených subjektů;
|
f)
|
poměru mezi náklady a přínosy navrhované činnosti.
|
6. Rozhodnutí týkající se navrhovaných akcí podle čl. 4 písm. a) přijímá Komise řídícím postupem podle čl. 10 odst. 3. Rozhodnutí týkající se projektů a činností podle čl. 4 písm. b) a c) přijímá Komise poradním postupem podle čl. 10 odst. 2.
Rozhodnutí o žádostech o granty zahrnujících subjekty nebo organizace zaměřené na zisk přijímá Komise řídícím postupem podle čl. 10 odst. 3.
Článek 10
Výbor
1. Komisi je nápomocen výbor.
2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 3 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.
3. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 4 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.
Doba uvedená v čl. 4 odst. 3 rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce.
Článek 11
Doplňkovost
1. Usiluje se o součinnost a doplňkovost s dalšími nástroji Společenství, zejména s obecným programem „Bezpečnost a ochrana svobod“, se sedmým rámcovým programem pro výzkum a rozvoj a s programem Společenství v oblasti veřejného zdraví. Bude zajištěna doplňkovost s metodikou a osvědčenými postupy vyvinutými centrem, zejména pokud jde o statistická hlediska informování o drogách.
2. Program může sdílet zdroje s jinými nástroji Společenství, zejména s obecnými programy „Bezpečnost a ochrana svobod“ a „Solidarita a řízení migračních toků“ a se sedmým rámcovým programem pro výzkumu a rozvoj, za účelem provádění akcí splňujících cíle všech uvedených programů.
3. Na akce financované podle tohoto rozhodnutí nelze získat finanční pomoc pro stejný účel z jiných finančních nástrojů Společenství. Komise vyžaduje, aby jí příjemci programu poskytli informace o finančních prostředcích obdržených ze souhrnného rozpočtu Evropské unie a z jiných zdrojů, jakož i o podaných žádostech o financování.
Článek 12
Rozpočtové zdroje
1. Finanční krytí na provádění tohoto rozhodnutí v období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2013 se stanoví na 21 350 000 EUR.
2. Rozpočtové zdroje vyčleněné na akce uvedené v programu se zanesou do ročních prostředků souhrnného rozpočtu Evropské unie. Dostupné roční prostředky schvaluje rozpočtový orgán v mezích finančního rámce.
Článek 13
Sledování
1. U každé akce financované programem Komise zajistí, aby příjemce podpory předložil technické a finanční zprávy o postupu prací a aby do tří měsíců od dokončení akce byla předložena také závěrečná zpráva. Formu a obsah těchto zpráv stanoví Komise.
2. Komise zajistí, aby byl ve smlouvách a dohodách vyplývajících z provádění programu stanoven zejména dohled a finanční kontrola ze strany Komise (nebo jakéhokoliv zástupce pověřeného Komisí), které jsou v případě potřeby prováděny přímo na místě, včetně namátkových kontrol, a audity Účetního dvora.
3. Komise od příjemce finanční pomoci vyžaduje, aby uchovával veškerou podkladovou dokumentaci o výdajích na danou akci k dispozici Komisi po dobu pěti let po provedení poslední platby na danou akci.
4. Na základě výsledků zpráv a kontrol na místě uvedených v odstavcích 1 a 2 Komise v případě potřeby upraví rozsah původně schválené finanční pomoci nebo podmínky jejího přidělení a případně také časový rozvrh plateb.
5. Komise podnikne veškeré další kroky potřebné k ověření, zda jsou financované akce prováděny řádně a v souladu s ustanoveními tohoto rozhodnutí a finančního nařízení.
Článek 14
Ochrana finančních zájmů Společenství
1. Komise zajistí, aby při provádění akcí financovaných na základě tohoto rozhodnutí byly chráněny finanční zájmy Společenství uplatněním preventivních opatření proti podvodům, korupci a jiným nedovoleným činnostem, a to pomocí účinných kontrol a vymáháním neoprávněně vyplacených částek, a v případě zjištění nesrovnalostí pomocí účinných, přiměřených a odrazujících sankcí v souladu s nařízením (ES, Euratom) č. 2988/95, nařízením (Euratom, ES) č. 2185/96 a nařízením (ES) č. 1073/1999.
2. Pokud jde o akce Společenství financované na základě tohoto rozhodnutí, použije se nařízení (ES, Euratom) č. 2988/95 a nařízení (Euratom, ES) č. 2185/96 při jakémkoli porušení právního předpisu Společenství nebo jakémkoli nesplnění smluvní povinnosti stanovené na základě programu, vyplývajícím z jednání nebo opomenutí hospodářského subjektu, v důsledku kterého je nebo by mohl být z důvodu neoprávněného výdaje poškozen souhrnný rozpočet Evropské unie nebo rozpočty spravované Společenstvími.
3. Komise sníží, pozastaví nebo získá zpět částku finanční pomoci udělenou na akci, pokud shledá nesrovnalosti, včetně nesouladu s tímto rozhodnutím nebo individuálním rozhodnutím nebo smlouvou či dohodou, na základě kterých byla daná finanční pomoc udělena, nebo pokud vyjde najevo, že akce doznala bez souhlasu Komise změny, která je v rozporu s podstatou nebo prováděcími podmínkami daného projektu.
4. Pokud nebyly dodrženy lhůty nebo pokud pokrok učiněný při provádění akce opravňuje k udělení pouze části z přidělené finanční pomoci, požádá Komise příjemce této pomoci o předložení vyjádření ve stanovené lhůtě. Pokud příjemce neposkytne uspokojivou odpověď, Komise může zbývající část finanční pomoci zrušit a požadovat vrácení již vyplacených částek.
5. Komise zajistí, aby jakákoli neoprávněná platba byla Komisi vrácena. K částkám, které nejsou vráceny včas a v souladu s podmínkami stanovenými ve finančním nařízení, se přičte úrok.
Článek 15
Hodnocení
1. Program bude pravidelně monitorován tak, aby bylo možné sledovat provádění činností v jeho rámci.
2. Komise zajistí pravidelné a nezávislé externí hodnocení programu.
3. Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě
a)
|
výroční prezentaci o provádění programu;
|
b)
|
do 31. března 2011 průběžnou hodnotící zprávu o dosažených výsledcích a kvalitativních a kvantitativních aspektech provádění programu;
|
c)
|
do 30. srpna 2012 sdělení o pokračování programu a
|
d)
|
do 31. prosince 2014 zprávu s hodnocením ex post.
|
Článek 16
Zveřejňování projektů
Komise každoročně zveřejní seznam projektů financovaných v rámci programu spolu se stručným popisem každého projektu.
Článek 17
Viditelnost
Komise stanoví pokyny pro zajištění viditelnosti financování uděleného podle tohoto rozhodnutí.
Článek 18
Vstup v platnost
Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Použije se ode dne 1. ledna 2007, s výjimkou čl. 9 odst. 2 a 3 a čl. 10 odst. 3, které se použijí ode dne vstupu toto rozhodnutí v platnost.
Ve Štrasburku dne 25. září 2007.
Za Evropský parlament
předseda
H.-G. PÖTTERING
Za Radu
předseda
M. LOBO ANTUNES
(3) Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 14. prosince 2006 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku), společný postoj Rady ze dne 23. července 2007 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a postoj Evropského parlamentu ze dne 6. září 2007 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku).
(4) Úř. věst. L 271, 9.10.2002, s. 1. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí č. 786/2004/ES (Úř. věst. L 138, 30.4.2004, s. 7).
(7) Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23. Rozhodnutí naposledy pozměněné rozhodnutím 2006/512/ES (Úř. věst. L 200, 22.7.2006, s. 11).
(9) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES, Euratom) č. 1995/2006 (Úř. věst. L 390, 30.12.2006, s. 1).
(10) Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES, Euratom) č. 478/2007 (Úř. věst. L 111, 28.4.2007, s. 13).
