Obžaloba staví na jediném faktu, a totiž, že jsme nám a společnosti vysoce prospěšnou činnost
chráněnou trestním zákoníkem a zákonem o zdraví lidu, kdy zhoršení zdravotního
stavu po zásahu policie můžeme doložit,
konali bez povolení - licence.
Tedy:
1.
Porušení práva
OSN, Evropy a EU: Neexistence
licence k výrobě konopných léčiv:
Jak
může žaloba a soud ověřit u MZČR a SUKLu,
licenci k výrobě konopných léčiv nikdo
nevydává, ještě v roce 2016 je zapřeno vyrábět konopná léčiva dle
§ 15 písmeno e) zákona o návykových látkách (ZoNL). A to i přes fakt, že konopí
je jednou z nejbezpečnějších bylin na světě, což lze v případě zájmu doložit
důkazy. Tím nemyslíme pěstování
konopí na tzv. marihuanu pro jediného licencovaného pěstitele pro tendr SUKLu
prodávanou v lékárně v krabice po 5 -10 gramech v ceně měsíční
terapie dle limitu vyhlášky 236/2015 Sb. přes 50 tisíc Kč/měsíčně, když ten český humus odrůdy Bedrocan plné THC tak akorát ke kachkardii nechcete a chcete trochu kvalitní konopí. Čili naprostý
výsměch občanům, vědě, státnímu rozpočtu, výsměch celé společnosti. Pokud trestní právo uvádí, „ …. kdo bez povolení, bude
potrestán …….“ a povolení nikdo nevydává, je takové jednání v hrubém
rozporu s čl 4, odst. 1 a 4 a čl.
7 odst. 2 a celé řady dalších čl. Listiny základních práv a svobod, protože nikdo
nesmí být podroben nelidskému zacházení, navíc na základě předpisu, který byl
určen k jiným účelům (viz níže judikatura, viz preambule Úmluvy OSN o
omamných látkách z roku 1961). Jde o zjevné zneužití práva, které
nepožívá právní ochrany.
2. Porušení práva OSN, Evropy a EU: Netrestnost
dle zákona a judikatury. Žaloba ignorovala trestní zákoník vylučující trestnost skutku dle §§
28 a 31, odst. 1, neboť společensky prospěšného jednání a ochrany našeho zdraví
nešlo doložit jinak a naše postavení (nemocní) nás k tomu zcela
opravňovalo, zvláště pak při vědomí judikátu
netrestnosti léčby konopím Nejvyššího soudu ČR ze dne 30.1.2008, sp. zn. 3
T do 52/2008 (Sbírka soudních rozhodnutí a stanovisek č. 9/2008) a judikátu Soudního dvora EU, č.j. C‑137/09
(Josemans, bod 36)
3.
Porušení práva
OSN, Evropy a EU:
Neexistence zákonného předpisu. Policie nemá žádnou zákonnou normu (porušení čl. 39 LZPS, viz nález Pl. ÚS 13/12), jak poznat
omamné/neomamné konopí a výsledky měření obsahu THC mohou být dle vzorku
k měření stonásobně odlišně, přičemž pěstování a zpracování konopí
je povoleno bez licence nenotifikovanou novelizací § 29 ZoNL od
1. 7. 2004 na ploše do 100m2/osobu, teprve nad tuto plochu se věc oznamuje Celní správě a je nutné pěstovat
některou z 52 uznaných odrůd do 0,2%THC v herbě, do 100 m2 je
povoleno pěstovat do 0,3%THC v celé nadzemní části rostliny dle § 2 písm
d) ZoNL, takto však policie při měření nepostupuje a její výsledky jsou
nepřezkoumatelné, což je porušení správního, natož trestního práva. Jak
je doloženo v rozhodnutí předsedy Nejvyššího soudu ze dne 21.4.2016 č.j. Zin 38/2016, policie
měří konopí na obsah THC v každém kraji jinak, právní kreativita policie
v trestním právu je kryta v nezákonném jednání justicí a judikatura
k tomuto výkladu neexistuje, viz http://nejvyssi-soud.blogspot.com/,
4.
Porušení práva EU: Nevymahatelnost požadavku na držení
licence. Žádáme, aby soud řízení zastavil a požádal
Nejvyšší soud položit v příloze uvedené předběžné otázky Soudnímu dvoru
dle povinnosti čl. 267 Smlouvy o fungování EU (SFEU), kdy nevíme, zda řízení
povedeme v angličtině nebo francouzštině a žádáme otázky položit ve všech
doložených jazycích. K porušení práva EU. Zákon o léčivech a zákon o
návykových látkách jsou technické předpisy k výrobě konopí jako léku.
Jejich novelizace však nebyly v rozporu
s povinností Směrnice 98/34 ES notifikovány - oznámeny Komisi do databáze TRIS dokonce ani novelou ZoNL zákonem
č. 50/2013 Sb. konopí do lékáren a jsou tedy dle ustálené judikatury Soudního
dvora nevymahatelné.
Konkrétně pak nebylo notifikováno ustanovení §§ 15 písm e), 24, 24 a) a 24 b)
ZoNL týkající se pěstování a výroby konopných léčiv, za což jsme obžalováni. Pokud by snad Nejvyšší soud v nepodání
předběžných otázek odkazoval na svá
předchozí vědomě mylná rozhodnutí (3x!) a vědomě
mylná rozhodnutí ústavního soudu (7x!!!), že konopí je údajně
prekurzor a zákon o návykových látkách a léčivech není technický předpis
k výrobě konopí jako léku
a proto není potřeba věc předat Soudnímu dvoru, plně odkazujeme na demaskovaný
justičně
exekutivní kartel tohoto státem organizovaného zločinu doložený v
dovolání vedoucího
výzkumu Cannabis is The Cure (Konopí je lék) Dušana Dvořáka
č. j. 6 Tdo
323/2016 na http://nejvyssi-soud.blogspot.com/ a důkazy řady
znalců a znaleckých ústavů na http://univerzita-palackeho.blogspot.com/ Jak je doloženo v odkazu MZ ČR ze dne 14.3.2016 č.j.
MZDR 14780/2016-4/MIN/OVA zcela explicitně vyvrátilo opakovanou vědomě právně
vadnou argumentaci Nejvyššího a Ústavního soudu ČR.
5.
Nezákonnost nepoložení
předběžné otázky Soudnímu dvoru: Nálezy Ústavního soudu ČR sp. zn. II ÚS 1009/08 ze
dne 08. 01. 2009 ve věci Pfizer, body 22 a 30, dále sp. zn.
II. ÚS 1658/11 ze dne 29. 11. 2011 a sp. zn. II. ÚS 2504/10 ze dne 10. 9. 2012
potvrdily, že nepoložení předběžné otázky je porušením práva na zákonného soudce a práva na spravedlivý proces a
v našem případě trestu toliko na základě zákona.
6.
Porušení práva
EU – judikatura: Neoznámení novelizací technických předpisů a nevymahatelnost předpisu
z toho plynoucí je doložena judikaturou SDEU C -194/ 94 a C-390/99. Soudní
dvůr důsledky porušení notifikace z povinnosti Směrnice 98/34/ES aplikoval i v trestních sporech pod č.j.
C‑267/03 a C-20/05.
Pokud ČR tvrdí od roku 2010, že Nařízení ES o prekurzorech bylo transponováno do zákona o návykových
látkách a není tedy údajně třeba novelizace výroby konopí jako léku
hlásit Komisi, citujme nález č. j. Pl. ÚS 50/04 ze dne 8. 3. 2006 k Nařízení ES
č. 1609/2005: … Nařízení ES „je bezprostředně aplikovatelné v právu
členských států a nepředpokládá další implementaci ve vnitrostátním právu…“
bez ohledu na přírodovědný nonsens, že konopí je prekurzor, což nejen vylučují
i znalecké ústavy, ale i judikatura NS dne 23.7.2006 č.j. 3 Tdo 687/2006 a
nález ÚS č.j. II. ÚS 254/08 z 18. 11. 2008, která v právní větě
uvedla právnickou terminologií, že konopí není prekurzor, když
řekla, … pěstování konopí není výroba drog protože konopí je již samo o sobě
omamnou a psychotropní látkou, není pěstování konopí samo o sobě
výrobou drog…“
7.
Důsledky nevymahatelnosti dle
práva EU a náhrada škody: Nechť se soud
laskavě seznámí s důsledky dnes již zcela vědomého porušení čl. 34 a 267 SFEU a judikatury
Soudního dvora EU C- 34/73 Variola, C- 224/01 Köbler, C-283/81 CILFIT, C-606/10 ANAFE a stanoviskem
generálního advokáta ve spojených věcech C-400/13 a C-408/13 Sanders. Odkazujeme na právní
argumentaci ústavních stížností vedoucího
výzkumu Dušana Dvořáka č.j. II. ÚS 3196/2015 a III. ÚS
396/2016 na http://constitutional-court.blogspot.com/, které byly opětovně
zakázány meritorně projednat
s vědomě nepravdivou argumentací, že konopí je prekurzor Předseda Ústavního
soudu opakovaně odmítá za tento doložený justiční kartel kárně/trestně řešit
předmětné ústavní soudce, naposledy
dne 23.5.2016 č.j. SPR ÚS 294/16 a 11.5.2016 č.j. SPR ÚS 418/16, viz http://ministerstvo-spravedlnosti.blogspot.com/ Viz také trestní
podnět 5 nevládních organizací na
státní zástupce a soudce, kteří konfiskacemi konopí způsobili zločiny dle § 149 trestního zákoníku ve čtvrtém odstavci
ze dne 14.5.2016 zakazovaný opětovně (od roku 2009) šetřit všemi složkami justice, exekutivy
včetně předsedy NSZ, viz http://ministerstvo-vnitra.blogspot.com/ Jak je doloženo v nadějném
rozhodnutí na http://nejvyssi-soud.blogspot.com/, předseda nejvyššího soudu dne 15.6.2016 zahájil šetření ke
kárnému řízení se soudci, kteří vědomě lhali, že konopí je prekurzor, aby věc
nesměl posoudit jediný zákonný soudce – Soudní dvůr. Pokud jde o spáchané
zločiny justice a exekutivy konfiskacemi konopí, ty byly doloženy již 11.5.2011
justici a exekutivě soudním znalcem, viz scan originálu http://vlada-cr.blogspot.com/ Dodejme, že i zločiny proti nám
jsou nepromlčitelné.
8. V příloze přikládáme
předběžné otázky SDEU, kdy ještě nevíme, zda řízení povedeme v angličtině nebo
francouzštině a žádáme je přiložit společně.
Příloha: Předběžné otázky Soudnímu dvoru EU
1. Je třeba čl. 267
odst. 3 Smlouvy o fungování EU vykládat v tom smyslu, že brání v postupu Nejvyššího
soudu, který odmítá svolit položit předběžné otázky Soudnímu dvoru Evropské
unie ve věci nevymahatelnosti ustanovení zákona o návykových látkách, a to
na základě tvrzení Nejvyššího soudu č.j. 8 Tdo 1231/2011, že daný zákon
transponuje předpisy Evropského společenství o prekurzorech, konkrétně nařízení
ES, které se ovšem transponovat nesmí a navíc konopí ani není prekurzor?
2. Představuje § 29
zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že zákonný režim pěstování
cannabis k účelům výzkumným (pokusnictví) a národohospodářským (průmysl) přešel
od režimu, kdy nebylo možné pěstovat cannabis bez hlášení úřadům, na režim, kdy
toto možné je až do velikosti pěstební plochy do 100 m2/osobu, a to na
základě zákona č. 362/2004 Sb., kterým se změnil zákon č. 167/1998 Sb., o
návykových látkách, technický předpis ve smyslu čl. 1 odst. 11 směrnice
98/34/ES a je tudíž s ohledem ke skutečnosti, že dané ustanovení nebylo
oznámeno Evropské komisi v souladu s čl. 8 a 9 směrnice 98/34/ES, nevymahatelné
ve smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-194/94 CIA Security
International, bod 55?
3. Je třeba
v roce 2009 novelizované nařízení Komise (ES) k určení omamných a
neomamných odrůd cannabis „Metodou společenství pro kvantitativní určení obsahu
delta-9-tetrahydrokannabinolu v odrůdách cannabis“ č. 1122/2009 (příloha č. 1)
ze dne 30. listopadu 2009 vykládat v tom smyslu, že brání ve stanovení
jiných metod pro měření obsahu delta-9-tetrahydrokannabinolu v odrůdách
cannabis ke zjištění omamnosti odrůdy, než je metoda uvedená
v citovaném unijním přepisu?
4. Představuje § 5 odst.
5 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že jeho novelizací zákonem
č. 50/2013 Sb. byl stanoven pro zacházení s cannabis k účelům výzkumným
(pokusnictví) a národohospodářským (průmysl) nový limit obsahu látek ze skupiny
tetrahydrokanabinolů, a to nově s limitem do 0,3 % THC, technický předpis ve
smyslu čl. 1 odst. 11 směrnice 98/34/ES a je tudíž s ohledem ke skutečnosti, že
dané ustanovení nebylo oznámeno Evropské komisi v souladu s čl. 8 a 9 směrnice
98/34/ES, nevymahatelné ve smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci
C-194/94 CIA Security International, bod 55?
5. Představuje § 8 odst.
1 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že zákonný režim přešel od
režimu, kdy není nárok na vydávání povolení k zacházení s návykovými látkami,
na režim, kdy takový nárok je daný, a to na základě zákona č. 141/2009 Sb.,
kterým se změnil zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, technický
předpis ve smyslu čl. 1 odst. 11 směrnice 98/34/ES a je tudíž s ohledem ke
skutečnosti, že dané ustanovení nebylo oznámeno Evropské komisi v souladu s čl.
8 a 9 směrnice 98/34/ES, nevymahatelné ve smyslu rozsudku Soudního dvora
EU ve věci C-194/94 CIA Security International, bod 55?
6. Je třeba čl. 9
směrnice 98/34/ES vykládat v tom smyslu, že brání v použití naléhavé
procedury dle odst. 7 uvedeného ustanovení v případě vnitrostátní úpravy,
jako je vyhláška č. 221/2013 Sb., kterou se stanovují podmínky pro předepisování,
přípravu, výdej a používání individuálně připravovaných léčivých přípravků s
obsahem cannabis pro léčebné použití, jejímž prostřednictvím jsou stanoveny
požadavky na jakost léčebného cannabis?
7. Představuje § 24a zákona č.
167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že požaduje pro pěstování cannabis pro
léčebné použití licenci (tj. povolení), technický předpis ve smyslu čl. 1 odst.
11 směrnice 98/34/ES a je tudíž s ohledem ke skutečnosti, že dané
ustanovení nebylo oznámeno Evropské komisi v souladu s čl. 8 a 9
směrnice 98/34/ES, nevymahatelné ve smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve
věci C-194/94 CIA Security
International, bod 55?
8. Představuje § 24b zákona č.
167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že požaduje, aby veškerý vypěstovaný
cannabis pro léčebné použití byl předáno Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv,
technický předpis ve smyslu čl. 1 odst. 11 směrnice 98/34/ES a je tudíž
s ohledem ke skutečnosti, že dané ustanovení nebylo oznámeno Evropské
komisi v souladu s čl. 8 a 9 směrnice 98/34/ES, nevymahatelné ve
smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-194/94 CIA Security International, bod 55?
9. Je třeba čl. 34 Smlouvy o
fungování EU vykládat v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě,
jako je zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech, zákon č. 167/1998 Sb., o návykových
látkách a vyhláška č. 221/2013 Sb., neboť tyto vnitrostátní právní
předpisy stanoví požadavky na jakost léčebného cannabis, které je de facto třeba dovážet
z Nizozemska, kde je pěstované k omamným účelům, a které je
prokazatelně méně vhodné pro léčebné použití než jiné (vnitrostátní či
dovezené) odrůdy cannabis včetně zcela neomamných odrůd cannabis a neomamných
metod aplikací omamného cannabis, jejichž léčebné použití je naopak
zakázáno?
10. Je třeba čl. 34
Smlouvy o fungování EU ve světle skutečnosti, že Soudní dvůr v rozsudku ve
věci C-137/09 Josemans explicitně
uznal přípustnost používání omamných látek, jako je cannabis, k léčebným a
výzkumným účelům, vykládat v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní
úpravě, která umožňuje pouze použití nevhodného léčebného cannabis (dovezeného
z Nizozemska) sloužícího primárně k omámení a pod hrozbou trestní
sankce zakazuje veškeré pěstování, výzkum a užívání jiných (vnitrostátních či
dovezených) odrůd cannabis vhodnějších k léčebnému použití?
11. Představuje §
15, písm. e) zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že zákonný režim
izolace látek z cannabis k účelům výzkumným a terapeutickým přešel od režimu,
kdy nebylo možné tuto činnost provádět, na režim, kdy toto možné je, a to na
základě zákona č. 50/2013 Sb., kterým se změnil zákon č. 167/1998 Sb., o
návykových látkách, technický předpis ve smyslu čl. 1 odst. 11 směrnice
98/34/ES a je tudíž s ohledem ke skutečnosti, že dané ustanovení nebylo
oznámeno Evropské komisi v souladu s čl. 8 a 9 směrnice 98/34/ES, nevymahatelné
ve smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-194/94 CIA Security
International, bod 55?
Les questions préjudicielles à la Cour de Justice de
l'Union européenne
1) L'article 267 paragr. 3, du Traité sur le
fonctionnement de l'Union européenne doit-il être interprété comme empêchant la
Cour suprême de prendre des mesures, que la Cour suprême cite comme raison de
refuser d'accorder la permission de poser des questions préjudicielles à la
Cour de Justice de l'Union européenne, concernant l'inapplicabilité de
dispositions légales de la loi 167/1998 Coll. aux substances addictives
(désormais loi sur les substances addictives), basée sur la constatation de la
Cour suprême de la République tchèque (réf. n° 8 TDO 1231/2011), que la loi sur
les substances toxicomanogènes transpose une disposition juridique de la
Communauté européenne, spécifiquement une directive communautaire, qui
cependant ne doit pas être transposée.
2) Étant donné que suite à la loi 362/2004 Coll. (CZ),
qui modifie la loi sur les substances addictives, le régime juridique de la
culture du chanvre pour la recherche (expérimentale) et à des fins
industrielles est passé de régime sous lequel la culture du chanvre n'était pas
autorisée sans avis préalables aux autorités, à régime sous lequel la culture
du chanvre sans avis préalable aux autorités est autorisée jusqu'à 100m2 par
personne, le paragraphe 29 de la loi sur les substances toxicomanogènes
constitue-t-il un règlement technique au sens de l'art. 1 paragr. 11 de la
directive 98/34/CE, et est-ce ainsi, considérant que cette clause n'a pas été
notifiée à la Commission européenne conformément à l'art. 8 et 9 de la
directive 98/34/CE, inapplicable en termes de procédure de règlement de la Cour
de Justice de l'Union européenne, concernant C-194/94, CIA Sécurité
Internationale, point 55?
3) La réglementation de la Commission européenne (CE) n° 1122/2009 pour la détermination des variétés de chanvre narcotique et non narcotique d'après la "Méthode communautaire pour la détermination quantitative du contenu Δ9-tétrahydrocannabinol des variétés de chanvre" (annexe I du règlement du 30 Novembre 2009), doit-elle être interprétée comme empêchant d'autres méthodes de déterminer la teneur en Δ9-tétrahydrocannabinol des variétés de chanvre et de leurs effets narcotiques, au lieu d'adopter la méthode énumérée dans le règlement?
4) L'art. 5 paragr. 5 de la loi sur les substances toxicomanogènes constitue-t-il un règlement au sens de l'art. 1 paragr. 11 de la directive 98/34/CE, alors que sa modification par la loi (CZ) 50/2013 Coll. établit un nouveau seuil de la teneur en THC à des fins de recherche (expérimentale) et pour un usage industriel, jusqu'à 0,3% la teneur en THC, et est-ce ainsi, alors que la clause n'a pas été notifiée à la Commission européenne conformément à l'art. 8 et 9 de la directive 98/34/CE, inapplicable en terme de règlement de procédure de la Cour de Justice de l'Union européenne, concernant C-194/94, CIA Sécurité Internationale, point 55?
5) L'art. 5 paragr. 5 de la loi sur les substances toxicomanogènes constitue-t-il un règlement, au sens de l'art. 1 paragr. 11 de la directive 98/34/CE, dés lors qu'il modifie le régime juridique de la manipulation de substances addictives, du régime dans lequel les licences pour la manipulation de substances addictives pourrait ne pas être appliquées, à un régime sous lequel les licences pour la manipulation peuvent être appliquées, conformément à la loi n° 141/2009 Coll. (CZ), qui a modifiée la loi sur les substances addictives, et est-ce ainsi, considérant que cette clause n'a pas été notifiée à la Commission européenne, conformément à l'art. 8 et 9 de la directive 98/34/CE, inapplicable en terme de règlement de procédure de la Cour de Justice de l'Union européenne, concernant C-194/94, CIA Sécurité Internationale, point 55?
6) L'art. 9 de la directive 98/34/CE doit-il être interprété comme empêchant l'adoption d'un règlement sans délai pour des raisons urgentes, selon l'art. 7 de la directive pour la régularisation nationale, tel que le décret n° 221/2013 Coll. qui précise les conditions de prescription, la préparation, la distribution et l'utilisation d'agents pharmaceutiques préparés individuellement (CZ), qui stipule les exigences pour les propriétés médicinales du chanvre?
7) L'art. 24a de la loi sur les substances toxicomanogènes constitue-t-il un règlement, au sens de l'art. 1 parag. 11 de la directive 98/34/CE,étant donné qu'il établit l'obligation d'avoir une licence pour la culture du chanvre, et est-ce ainsi, puisque la clause n'a pas été notifiée à la Commission européenne, conformément à l'art. 8 et 9 de la directive 98/34/CE, inapplicable en terme de règlement de procédure de la Cour de Justice de l'Union européenne, concernant C-194/94, CIA Sécurité Internationale, point 55?
8) L'art. 24b de la loi sur les substances
toxicomanogènes constitue-t-il un règlement, au sens de l'art. 1 paragr. 11 de
la directive 98/34/CE, alors qu'il exige que tout le chanvre médicinal soit
rendu à l'Institut d'Etat pour le contrôle des drogues, et est-ce ainsi,
puisque la clause n'a pas été notifiée à la Commission européenne, conformément
à l'art. 8 et 9 de la directive 98/34/CE, inapplicable en terme de règlement de
procédure de la Cour de Justice de l'Union européenne, concernant C-194/94, CIA
Sécurité Internationale, point 55?
9) L'article n° 34 du traité sur le fonctionnement de
l'Union européenne doit-il être considéré comme un obstacle à la réglementation
nationale, telle que la loi n° 378/2007 Coll. sur les produits pharmaceutiques
(CZ), loi sur les substances toxicomanogènes et le décret n° 221/2013 Coll.
(CZ), puisque ces règlements définissent les exigences pour les propriétés du
chanvre médicinal, qui, de facto, doit être importé des Pays-Bas, où il est
cultivé pour être utilisé comme stupéfiant, et qui est manifestement moins
adapté à des fins médicinales que les autres (produites à l'échelle nationale
ou importées) souches de chanvre, incluant des souches de chanvre non
narcotiques et des méthodes d'application non narcotiques de chanvre
narcotique, qui ne sont pas autorisées pour un usage médicinal?
10) Compte tenu des conclusions de la Cour de Justice de l'Union européenne à C-137/09 Josemans, qui déclare explicitement la recevabilité de l'utilisation de substances narcotiques, telles que le chanvre, à des fins médicales et de recherche, l'article n° 34 du traité sur le fonctionnement de l'Union européenne doit-il être interprété comme un obstacle à la réglementation nationale, qui ne permet que l'utilisation d'un chanvre médicalement inadapté (importé des Pays-Bas), principalement destiné à l'intoxication, et sous sanctions légales interdisant toute cultivation, recherche et utilisation de toutes autres (produites nationalement ou importées) souches de chanvre, qui seraient plus appropriées à des fins médicinales?
11) L'art. 15e de la loi sur les substances
toxicomanogènes constitue-t-il un règlement, au sens de l'art. 1 paragr. 11 de
la directive 98/34/CE, puisqu'il modifie le régime juridique des séparations de
substances obtenues à partir de chanvre, pour la recherche et à des fins
médicales, d'un régime où cela n'était pas été autorisé à un régime où cela
peut être autorisé, sur la base de la loi n° 50/2013 Coll. (CZ), qui modifie la
loi sur les substances addictives, et est-ce ainsi, puisque la clause n'a pas
été notifiée à la Commission européenne, conformément à l'art. 8 et 9 de la
directive 98/34/CE, inapplicable en terme de règlement de procédure de la Cour
de Justice de l'Union européenne concernant C-194/94, CIA Sécurité
Internationale, point 55?
Preliminary questions to
European Court of Justice
1) Does article 267 par. 3 of the Treaty on the Functioning of the European
Union have to be interpreted as preventing the Supreme Court from taking
action, which the Supreme Court cites as reason to refuse to grant permission
to pose preliminary questions to the European Court of Justice regarding the
unenforceability of legal provisions of the Act
167/1998 Coll. on Addictive Substances (Zákon o
návykových látkách, henceforth Addictive
Substances Act), based the on the finding of the Czech Supreme Court (ref. No.
8 Tdo 1231/2011) that the Addictive Substances Act transposes a legal provision
of the European Community, specifically an EC directive, which however must
not be transposed.
2) Given that following Act 362/2004 Coll (CZ),
which amends the Addictive Substances Act, the legal regime of growing hemp for
research (experimental) and industrial purposes has shifted from regime under
which growing hemp was not allowed without prior notice to authorities to
regime under which growing hemp without prior notice to authorities is allowed
up to a growing area of 100m2 per person, does § 29 of the
Addictive Substances Act represent a technical regulation in the sense of
art. 1 par. 11 of the directive 98/34/EC and is it thus, considering that this
clause has not been notified to the European Commission in accordance with art.
8 and 9 of the directive 98/34/EC, unenforceable in terms of the
European Court of Justice ruling concerning C-194/94 CIA Security International, point 55?
3) Does the European Commission regulation (EC)
No. 1122/2009 for determining of narcotic and non-narcotic hemp varieties
following the “Community method for
quantitative determination of Δ9-tetrahydrocannabinol content in hemp
varieties” (Annex I of the regulation from November 30, 2009), have to be
interpreted as preventing other methods for determining Δ9-tetrahydrocannabinol
content in hemp varieties and their narcotic effects, than the method listed in
the regulation from being enacted?
4) Does art. 5 par. 5 of the Addictive Substances
Act represent a regulation in the sense of art. 1 par. 11 of the Directive 98/34/EC since its amendment by Act (CZ) 50/2013 Coll. establishes a new
THC content threshold for research (experimental) and industrial purposes, up
to 0, 3 % THC content, and is it thus, since the clause has not been notified
to the European Commission in accordance with art. 8 and 9 of the directive
98/34/EC, unenforceable in terms of the European Court of Justice ruling
concerning C-194/94 CIA Security
International, point 55?
5) Does art. 5 par. 5 of the Addictive Substances
Act represent a regulation in the sense of art. 1 par. 11 of the Directive 98/34/EC since it changes the legal
regime of manipulation with addictive substances from regime under which
licences for manipulation with addictive substances could not applied for to a
regime under which licences for manipulation can be applied for in accordance
with Act No. 141/2009 Coll. (CZ), which amended the Addictive Substances Act
and is it thus, considering that this clause has not been notified to the
European Commission in accordance with art. 8 and 9 of the directive 98/34/EC, unenforceable
in terms of the European Court of Justice ruling concerning C-194/94 CIA Security International, point 55?
6) Does art. 9 of the directive 98/34/EC have to be
interpreted as preventing the passing of a regulation without delay for urgent
reasons according to art. 7 of the directive for national regularization such
as Decree No. 221/2013 Coll. which states
the conditions for prescription, preparation, dispensing and use of
individually prepared pharmaceutical agents (CZ), which states the
requirements for the properties of medicinal hemp?
7) Does art. 24a of the Addictive Substances Act
represent a regulation in the sense of art. 1 par. 11 of the Directive 98/34/EC as it establishes the
requirement of having a licence for growing hemp and is it thus, since the
clause has not been notified to the European Commission in accordance with art.
8 and 9 of the directive 98/34/EC, unenforceable in terms of the
European Court of Justice ruling concerning C-194/94 CIA Security International, point 55?
8) Does art. 24b of the Addictive Substances Act
represent a regulation in the sense of art. 1 par. 11 of the Directive 98/34/EC as it requires that all
medicinal hemp be turned in to the State Institute for Drug Control and is it
thus, since the clause has not been notified to the European Commission in
accordance with art. 8 and 9 of the directive 98/34/EC, unenforceable in
terms of the European Court of Justice ruling concerning C-194/94 CIA Security International, point 55?
9) Does article No. 34 of the Treaty on the Functioning of the European Union have to be
interpreted as estopping national regulation such as Act No. 378/2007 Coll. on
pharmaceuticals (CZ), Addictive Substances Act and decree No. 221/2013 Coll.
(CZ), since these regulations set the requirements for the properties of
medicinal hemp which de facto has to be imported from the Netherlands where it is
grown for use as a narcotic and which is demonstrably less suitable for
medicinal purposes than other (nationally produced or imported) strains of
hemp, including non-narcotic hemp strains and non-narcotic methods of
application of narcotic hemp, which are not allowed for medicinal use?
10) Considering the findings of the European Court
of Justice in C-137/09 Josemans, which explicitly state the admissibility of
using narcotic substances such as hemp for medical and research purposes, does
article No. 34 of the Treaty on the
Functioning of the European Union have to be interpreted as estopping
national regulation which only allows the use of medically unsuitable hemp
(imported from the Netherlands), primarily intended for intoxication and under
legal sanctions prohibits all growing, research and use of other (nationally
produced or imported) hemp strains, which would be more suitable for medicinal
purposes?
11) Does art. 15 e) of the Addictive Substances Act represent a regulation in
the sense of art. 1 par. 11 of the Directive 98/34/EC as it changes the legal regime of separation substances
from hemp for research and medical purposes from regime where this was not
allowed to a regime when it may be allowed based on Act No. 50/2013 Coll. (CZ)
which amended the Addictive Substances Act and is it thus, since the clause has
not been notified to the European Commission in accordance with art. 8 and 9 of
the directive 98/34/EC, unenforceable in terms of the European Court of
Justice ruling concerning C-194/94 CIA Security
International, point 55?